Články autorky

Filmové společnosti

10. července 2012 v 21:00 | Rézi
V minulosti jsem se zastavila na chvíli u němého filmu. V tomto článku bych se ráda zaměřila na filmové společnosti, které začaly vznikat velmi záhy po natočení prvního filmu (záběrů). Společnosti jsou řazeny abecedně a u každé z nich je malý popis. Tak doufám, že se vám bude tento článek alespoň trochu líbit.

Ticho ve filmu

24. září 2011 v 15:59 | Rézi
Podle nadpisu je vám jistě jasné, o čem tento článek bude - o němém filmu. Na tomto blogu jsem se ještě nazabývala historii filmu, což je škoda. Pokusím se tuto chybu napravit. Tak snad se vám bude článek alespoň trochu líbit.

Počátek filmu se většinou datuje od roku 1895, kdy si bratři Lumiérové nechali patentovat svůj přistroj zvaný Cinématographe. V témže roce ho předvádějí veřejnosti.
To bylo jen na úvod, kdyby náhodou někdo nevěděl, kam začátek filmu zařadit. Teď ovšem přeskočíme do 20. let minulého století, kdy němý film slavil svůj velký úspěch.

A proč právě jsou 20. léta tak zajímavá z hlediska němého filmu (když při tom nemyslíme na divácký úspěch)? Odpověď je poměrně jednoduchá. Náměty se v této době začali velmi opakovat. Takže vzniká, nám dnes již známý, termín "filmový žánr".
Velký úspěch slavily tzv. "westernovky". Vznikají filmy jako Krytý vůz (1923) či Ocelový oř (1924). Ale mnohem větší ohlas diváku si získaly komedie neboli grotesky. Myslím, že každý zná Charliho Chaplina a jeho postavu tuláka s knírkem a v buřince. Charlie Chaplin v této roli poprvé vystoupil už v roce 1914 - Chaplin v zábavném parku. Nejlepším filmem Chaplina bývá často označováno Zlaté opojení (1925), které i sám Chaplin režíroval (jako plno jiných snímků). Myslím, že se nedá říct, že je to Chaplinův nejúspěšnější film, ale spíše by se hodilo označení "nejvíce divácky známý".
Z tvůrců grotesek bych ještě jmenovala Harolda Lloyda, Bustera Keatona, Harryho Langdona, Stana Laurela a Olivera Hardyho.

Nástup zvuku přišel v druhé polovině 20. let minulého století. Studio Warner Bros. v roce 1926 přichází se snímkem Don Juan. Tento film je opatřen hudbou a zvukovými efekty, bohužel však bez dialogů. Průlom přišel o rok později filmem Jazzový zpěvák, v kterém se objevilo i pár dialogů. Často bývá tento snímek označován jako 1. zvukový film.

(Barrandovský) Videostop

21. září 2011 v 17:00 | Rézi
Uvědomila jsem si, že jsem se v žádné článku nezmínila o tomto "novém" pořadu na televizní stanici Barrandov. Nový rozhodně není. V současné době se navíc vysílá už jeho druhá řada. Ale to by se ještě dalo považovat za nový pořad. To by ovšem nesměl být vysílán "jeho starší (velmi podobný) bratr" už v roce 1985 (vysílán do roku 2000). Co si pamatuji, tak to bylo na podobné principu jako nově natočené díly. Jen s pár výjimkami.... Takže teď se připravte na trochu té "historie".

V pořadu byli vždy tři soutěžící a tři osobnosti (herci, režiséři,...). Soutěžíci dostávají otázky a jsou jim promítány ukázky z české kinematografie. Jejich úkolem je správně tyto otázky zodpovědět (což není překapivé).

První díl (nebyl nikdy odvysílán) moderoval ho Josef Dvořák, ale když se dozvěděl, že se nejedná o "nárazové vysílání" a pořad bude vysílán pravidelně, tak z projektu odstoupil. Na jeho místo nastoupil jako moderátor Zdeněk Tulis. Odmoderoval "pár" dílů a pak by nahrazen Janem Rosákem, který nový Videostop moderují i nyní. Jeho spolumoderátorem či poradce nebo arbitrem byl Karel Čáslavský. Který měl na starosti rozhodnout, zda odpovědi jsou správné. Může se to zdát jako jednoduchá záležitost. Nenechte se však tím zmást. Někdy odpověď může být nejasná a zavádějící. V Barrandovském videostopu bohužel Karel Čáslavský už nevystupuje. Byl nahrazen režiséry (každý týden jiným). Nahradit Karla Čáslavského je opravdu nemožné. Ale řekla bych, že střídání režisérů bylo asi ta nejšťastnější volba (či nejmenší zlo), kterou mohli tvůrci v dané situaci udělat.

Takže pokud máte alespoň trochu rádi české filmy, tak se na tento pořad už koukate nebo se na něj koukněte. Davají ho na TV Barrandov v sobotu kolem deváté hodiny. I když na CSFD nemá příliš kladný ohlas, tak si myslím, že je to docela pěkně udělané. Já si totiž už velmi matně vybavuji původní pořad, ale pamatuji si, že jsem na něj ráda koukala a to jsem v té době nebyla fanouškem české kinematografie jako nyní. Ukázky z filmů se mi příliš těžké nezdají, ale asi je to tím, že teď na české filmy koukám velmi často.

Buď při zemi/na zemi aneb můžete si i zasoutěžit

13. srpna 2011 v 18:49 | Rézi
Tentokrát je téma týdne velmi zajímavé - "Návrat do reality". Takže jsem si nemohla odpustit něco ze sebe "vyplodit". Když jsem, tak přemýšlela, co bych mohla napsat, napadla mě povídka. Na povídku je to krátké, ale na druhou stranu ode mne jste většinou zvyklý na kratší texty. Není to nic úžasného. Chtěla jsem pouze vyzkoušet jediné - vzít pár prvků z filmů a spojit to v jeden celek. Pokud se rozhodnete číst, můžete si i zasoutěžit. Vašim úkolem bude odhalit z jakých všech filmů jsem si půjčila jejich typické prvky. Poradím vám, že přesný počet filmů je osm. Filmy, které jsem si pro příběh vybrala pro mě nakonec byly omezující. Takže doufám, že vám vše bude dávat smysl. Pro mě bylo zajímavé tento článek napsat, protože jsem milovnice filmů a člověk, který rád píše (bohužel ne vždy uspokojivě).
 
 

Reklama